Luděk Toman - rodopisné stránky

1. Antonín Toman nar.4.9.1913 v Chlumci - 27.2.1980 v Teplicích. Naposledy ředitel Keram.závodů Teplice. Manželka: Erna Tomanová - rozená Eckhausová. Nar.1/1919 v Berlíně- 7/1979 v Teplicích. V domácnosti, německé národnosti. Pohřbeni na hřbitově v Teplicích-Novosedlicích. Měli spolu dceru Hanu(3/1942) a syna Antonína(4/1951).  

2. Alžběta (Eliška) Tomanová, nar.15.6.1919 v Chlumci-7.8.1986. Vyučená švadlena, později hospod.pracovnice Setuza Ústí n/L. Provdaná za Karla Udržala (nar.1910-1978) techn. úředníka Skláren v Ústí n.L. Pohřbeni v rod.hrobě v Chlumci. Měli spolu syna Karla(7/1943) a dceru Marii(3/1945).

3. Ema Tomanová, nar.9.8.1920 v Chlumci-8.12.1966. Ved. mzdové účtárny v Keram.závodech v Teplicích. Pohřbena v rod.hrobě v Chlumci i s 2.manželem. První manžel Josef Rehwald (5/1909-3/1985)-povoláním učitel, z rodiny sudetských Němců/ manželství rozvedeno po roc 1948/,druhý manžel(od 1953) Václav Rulc-povoláním technik(1904-1963). Z prvního manželství měla syna Františka Rehwalda (10/1944)

Stručné životní osudy Antonína Tomana (nar.1.6.1888 v Kameničné u Žamberka)

Pocházel z deseti dětí rolníka Josefa Tomana z Kameničné a Matyldy Kozákové z Líšnice. Velmi brzy (asi v 16 letech) opustil rodný kraj a našel své zaměstnání i domov na severu Čech, u chlumeckého hraběte Westphallena (předtím u hrab.Parishe v Žamberku), kde sloužil jako jeho štolba. Práce s koňmi se stala jeho životním povoláním i zálibou. Roku 1911 se v Chlumci seznámil se svou budoucí manželkou Emou Rebelovou (sudetskou Němkou z nedalekého Unčína).V září roku 1913 se jim narodil syn Antonín. Za necelý rok po narození syna musel narukovat do války, na haličské bojiště v dnešním Polsku,do pevnosti Przemysl. Na jaře 1915 padla celá pevnost do ruského zajetí a všichni byli transportováni na Sibiř, do zajateckého lágru u jezera Bajkal. Prožil tam 2 roky utrpení (zima,hlad,nemoci) a po pádu carství se spolu s jedním spoluzajatcem rozhodli dostat na vlastní pěst domů. Od jara 1917 procházeli válkou a revolucemi zbídačeným Ruskem přes Polsko domů do Chlumce.Tato neuvěřitelná anabáze našla svůj šťastný konec v září 1918 doma u jeho rodiny v Chlumci.
Narodily se jim pak ještě dvě dcery, Eliška a Ema. Díky výborné službě u hraběte se rodině vedlo dobře a mohli dát všechny děti vystudovat či vyučit. Protektorát s manželkou prožil, jako téměř celý život, v Chlumci. Chlumec se stal pravidelným každotýdenním místem setkávání celé rodiny. Ale také víme ,jak se vždy těšil až pojede domů-do Žamberka. Ostatně tam také rádi jezdili (před válkou i po ní) jeho tři děti-Antonín, Eliška a Ema-do Kameničné či do Litic.
V posledních letech života trpěl nejdříve oční nemocí (prodělal 2 operace) a nakonec byl poslední měsíce ležícím pacientem - ale aspoň doma mezi svými. Zemřel doma, 19.4.1963 a smrt už byla pro něj vlastně vysvobozením od bolestí. Krátce před ním také zemřel jeho milovaný bratr Fanouš z Litic. Manželka jej přežila o 30 měsíců (3/1966),oba jsou pohřbeni, spolu se svými dcerami, v rod.hrobě v Chlumci.